8. října 2011 Výlet kolem Prachatic | Akce | Skautské středisko Zlatá stezka Prachatice

Skautské středisko Zlatá stezka Prachatice » Akce » 8. října 2011 Výlet kolem Prachatic

Výlet na Kandlák a kolem Prachatic

Vyrazili jsme v krátké době na druhý oddílový výlet. Počasí tam tentokrát opravdu nepřálo, neboť od rána pršelo a teploměr tvrdil, že jsou 3 stupně Celsiovy, čemuž jsme ovšem odmítali uvěřit. Vzhledem k povětrnostním podmínkám jsme se rozhodli k oeprativní změně plánu a místo plánované cesty vláčkem do Chrobol a pěšmo zpět jsme se raději pohybovali jen v okolí Prachatic a vyrazili na Kandlák.

Cestou stále neúprosně lilo, načež někteří negativističtí jedinci nezapomněli připomenout poslední táborový výlet s Indiánem. Na chatu jsem došli dosti promočení a raději jsme zapli i kamínka. Samozřejmě v okamžiku, kdy jsme se schovali pod střechu, přestalo pršet. My jsme se ale nenechali oklamat a raději jsme zůstali v suchu uvnitř. Nejprve jsme zbaštili svačinky a doplnili tekutiny, a pak jsme se pustili do hraní her.

První byla o tom, jak se co nejdříve zbavit svých 6 sirek. Někteří to pojali obráceně a zdálo se, že se snaží jich nahamounit co nejvíc (hlavně Snickers), vítězkou se nakonec po dlouhém boji stala nová oddílová posila Saša.

Dále jsme rozložili stavebnici a ve skupinkách skládali, cokoli nás napadlo. Níže ve fotogalerii si můžete prohlédnout, jak to dopadlo.

Protože se blížilo poledne a kupodivu stále ještě nepršelo, vydali se hoši rozdělat oheň, abychom si mohli opéct buřtíky. A díky tmu, že už v tom mají, zvlášť ti, co absolvovali krajsé kolo "Svojsíkáče", praxi, jsme brzy mohli začít péct. Několik buřtů sice skončilo neplánované v ohni, ale najedli se všichni.

Krátce před dvanáctou jsme poklidili, sbalili batůžky a vyrazili na 4km cestu kolem východního okraje Prachatic. Ani ne o 5 minut později začalo, dle očekávání, opět pršet. My ovšem nejsme z cukru, a proto nás něco takového nemohlo od našeho plánu odradit.

Naše první kroky vedly ke kešce, která se skrývá nedaleko Kandlova mlýna. Po přechodných nesnázích s přístupovou cestou jsme ji odlovili a mohli jít dál, tentokrát již po bílozelené značce naučné stezky, což znamenalo krátký výstup do kopce a dále již z větší části po vrstevnici nebo z kopce. Nad nemocnicí jsme bez větších problémů objevili i druhou kešku a protože stále pršelo a Oetker potřeboval stihnout autobus v 13:55, dlouho jsme se nezdržovali a pokračovali dále.

Nakonec jsme bez újmy překonali i rušnou silnici směrem na Vitějovice a mnohem méně rušnou železniční vlečku k lomu a objevili jsme se nedaleko Davidova zahradnictví. Tam jsme zanechali Danku se Sašou a Erikou, pro které měly přijet maminky a my ostatní (jmenovitě Smíšek, Skipi, Snickers, Ilča a Ble) jsme šli doporvodit Oetkera na autobusové nádraží. Tam jsme se rozloučili a všichni jsme spěchali do teplíčka a sucha svých domovů.